Socha Oráče od Otakara Waltera

Socha Oráče od Otakara Waltera z roku 1937

Sochař Otakar Walter mladší se narodil 30. října 1890 v Praze na Vinohradech. Již v následujícím roce se rodina přestěhovala do Plzně, se kterou byl nakonec Otakar Walter celoživotně svázán. Otakar zdědil po svém otci nadání pro sochařství, proto v roce 1907 nastoupil na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy do třídy prof. Josefa Drahoňovského, jenž mu pomohl rozvinout jeho talent a smysl pro práci s různými materiály. S touto třídou absolvoval i studijní cestu do Německa, Švýcarska a Francie. Následně pokračoval ve studiu ve speciální třídě prof. Stanislava Suchardy, kde se zdokonalil v sochařské kompozici.

První realizace jsou spojeny s výzdobou budov, ať se jedná o reliéfy nebo i volné sochy, ale brzy se začal prosazovat jako uznávaný portrétista. Kromě bust a soch žijících lidí a často i dětí realizoval dlouhou řadu pamětních desek slavných osobností (N. Kubáta, dr. K. Hostaše, H. Pally, dr. Lukavského, B. Němcové a jiných).

Další skupinou jsou díla s pracovní tématikou. Již v roce 1920 vytvořil sousoší horníků zastřelených v Nýřanech při stávce v roce 1890, sochy byly za okupace zničeny a v roce 1953 obnoveny. K nejlepším dílům tohoto druhu patří sousoší Kováků a Slévačů vytvořená v letech 1930–1931 pro škodovácké sanatorium v Janově u Mirošova.

Do této skupiny patří socha oráče, která vznikla na objednávku Okresní hospodářské záložny v Plzni. Ta se v roce 1936 se rozhodla koupit novou budovu na Palackého náměstí čp. 28.

Dne 8. července 1936 proběhla schůze ředitelství záložny, na které se projednávala rekonstrukce budovy a jedním z bodů bylo i pořídit nad vchod budovy sochu podle návrhu O. Waltera, kterou následně odlije z bronzu firma Jaroš a Michálek v Plzni. Podle předběžné nabídky byl rozpočet vytvoření, odlití a postavení sochy na určené místo 22 tisíc Kč a vedení záložny bylo zmocněno jednat o eventuální slevu.

Na schůzi stavebního odboru záložny 15. července 1936 sdělil pan ředitel Štekl, že firma Jaroš a Michálek sleví za odlití sochy 500 Kč, takže provede odlitek za 11 500,- Kč a Otakar Walter slevil 1 000 Kč a za sochařskou práci mu záložna zaplatí 9 000 Kč, takže celková socha vyšla záložnu na 20 500 Kč

Na další schůzi bylo konstatováno, že mistr Walter dokončuje model oráče ve skutečné velikosti a tak starosta Mainer, ředitel Štekl, kontrolor Schiller a člen stavebního odboru Kecl si jej prohlédli a „vyžádali si případné změny“. V prosinci bylo firmě Jaroš a Michálek prodloužena doba na odlití a osazení sochy do konce února 1937.

Socha muže, pevně rozkročeného a opírajícího se o pluh, kterému u nohou leží hlávka zelí a snop obilí s lipovou snítkou, měla symbolizovat zemědělství na Plzeňsku, zdobila budovu až do znárodňování peněžních ústavů po druhé světové válce. V roce 1956 byla socha snesena a deponována u Českého fondu výtvarných umění. Následně byla v roce 1958 předána do muzea v Mariánské Týnici.

Otakar Walter zemřel 8. května 1963 ve věku sedmdesáti dvou let v Plzni.