České země uprostřed Evropy na mapách a plánech Národního archivu

Výstava, která představuje klenoty kartografického dědictví České republiky uložené ve Sbírce map a plánů a dalších archivních fondech Národního archivu.

Tematicky se výstavní projekt zaměřuje na dva základní okruhy. 

I. CO NÁS S EVROPOU SPOJUJE A OD NÍ DĚLÍ?

První okruh představuje didakticky pojaté vazby, které nás někdy vydělují a jindy spojují s Evropou, jíž jsme součástí. V Evropě lze identifikovat celou řadu hodnot, jevů, tendencí a věcí, které vždy zůstanou pro integrující se Evropany přesto symbolem určité odlišnosti, výjimečnosti, případně svébytnosti. Vzhledem k tomu, že Evropu tvoří velké množství národů a národností, disponuje také velkým množstvím dorozumívacích jazyků, různorodostí mentalit, kultur, území, národních i zemských dějin a především pestrostí národních tradic. Je běžné a bylo tomu tak i v minulosti, že v jedné zemi žije více národů pospolu. Tyto výše vypsané jevy tvoří specifikum každého národa, jehož vnějším znakem je dorozumívací jazyk, podléhající neustálému vývoji v čase.

V neposlední řadě odrážejí historii každého národa, resp. společenství, i podmínky jeho vývoje, které na něm zpravidla zanechávají následky a formují tak jeho podobu i rozvoj, přičemž jsou však tímto společenstvím formovány, z čehož plyne, že historické události mohou ovlivnit a zpravidla také ovlivňují vztah jednoho národa k jinému a naopak.

Každé z pěti vybraných témat (hranice, lesy, montana – nerostné bohatství, řeky a vodní díla, doprava, architektura a urbanismus) poukazuje na vazby s některou sousedící evropskou zemí, ale zároveň mají přesah do širšího evropského prostoru. I takové je dědictví tolik vzpomínané a občas i trochu zatracované Habsburské podunajské monarchie, promítnuté do aktuální i nedávné současnosti. Informace obsažené v kartografických archiváliích jsou ideálním prostředkem pro vyjádření a pochopení takových vzájemných vazeb. Pomiňme v této souvislosti fakt, že to občas můžou být i prostředky vedoucí k jejich možnému odcizení navzájem, k potencionálním vzájemným sporům a dokonce i teoreticky k válečným konfliktům. Zaměřme se spíše na to, že mapová díla vznikala především proto, aby se podobným konfliktům předcházelo, nebo aby se na jejich základě vzniklé spory urovnaly.

II. CO PŘINÁŠÍME EVROPĚ?

Druhý okruh výstavy naopak prezentuje to, co české země ve svém vývoji a Česká republika v současnosti přinesly a přinášejí Evropě a v jaké se tak děje podobě a formě. K rozvoji evropské kultury a vzdělanosti přispěly také české země, nejen významnými osobnostmi své doby, ať již panovníky, vědci nebo učenci, jako byli Karel IV., Jiří z Poděbrad, Jan Ámos Komenský, Jaroslav Seifert, Jaroslav Heyrovský, ale také sbírkotvornou a ediční činností, jejíž doklady nalézáme v depozitářích i otevřených expozicích paměťových institucí a jedná se přitom o poklady nejen evropského, ale mnohdy celosvětového významu.

Není samozřejmě reálné prostorově představit vše, co by bylo možné považovat za evropské či světové kulturní dědictví, tudíž bylo nutné pro stěžejní část výstavy sáhnout pouze k vybranému reprezentativnímu „vzorku“. Staly se jimi po zásluze národní hřebčín Kladruby nad Labem s chovnou stanicí koní (běloušů) českého plemene starokladrubských koní, dále je to lázeňství, které si vydobylo uznání a získalo světový věhlas i za oceánem a konečně ojedinělý stavební sloh „barokní gotika“, nedílně spjatý s působením geniálního architekta té doby Jana Blažeje Santini-Aichla.

Autoři výstavy si jsou vědomi skutečnosti, že každé z výše vytyčených témat lze podpořit poměrně značným množstvím svědečných kartografických dokumentů, nicméně k tomu je nutné poznamenat, že výstava je podle autorského klíče zaměřena převážně na dostupné mapy a plány ze sbírek Národního archivu, čemuž byl podřízen i výběr takových dokumentů.

Pozvánka ke stažení ZDE.

Plakát ke stažení ZDE.