Muzeum a galerie Severního Plzeňska

Z důvodu vyhlášení nouzového stavu je muzeum pro veřejnost od 18. 12. 2020 do odvolání uzavřeno.

NABÍDKA SLUŽEB ARCHEOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ MUZEA

NABÍDKA SLUŽEB ARCHEOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ MUZEA

Kontakt: Mgr. Daniel Stráník
Mobil: 775 992 694
Tel./Fax: +420 373 396 410
e-mail: stranik@marianskatynice.cz


Vymezení územní působnosti muzea
Regionální muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, p.o. provádí archeologickou památkovou péči podle zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění, na základě povolení Ministerstva kultury ČR a dohody s Akademií věd ČR, na území bývalého okresu Plzeň-sever, od roku 2009. V této oblasti působí stavební úřady se sídlem v Manětíně, Městě Touškově, v Plasích, Třemošné a ve Všerubech, dále tu působí odbory výstavby v Kralovicích a v Nýřanech.

Formulář pro oznámení stavební činnosti Archeologickému ústavu Praha.

Územím s archeologickými nálezy se rozumí nejen místa, kde v minulosti byly archeologické nálezy učiněny, ale i takové pozemky, kde nedošlo k narušení terénu moderními zásahy a výskyt archeologických nálezů nelze vyloučit. Jako území s archeologickými nálezy tak lze chápat celé území České republiky s výjimkou např. vytěžených povrchových dolů nebo pískoven. Doporučujeme toto oznámení učinit v dostatečném předstihu před zahájením terénních prací (nejpozději však 1 měsíc), aby bylo možné vyřídit všechny nezbytné formality spojené s provedením záchranného archeologického výzkumu. Předejdete tak zbytečnému zdržení vašeho projektu nebo případným škodám na našem společném kulturním dědictví.

Sonda

INFORMACE PRO STAVEBNÍKY

V případě archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, je třeba postupovat podle §23 odst. zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, tedy podat oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. K oznámení tohoto typu formulář výše neslouží. Využijte tak standardních kontaktů uváděných na webových stránkách jednotlivých institucí.

STAVEBNÍ ZÁMĚRY

Regionální muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, p.o. se vyjadřuje ke stavebním záměrům od rodinných domků až po rozsáhlé plošné a liniové stavby. Připravuje písemná vyjádření pro stavební řízení a odborné posudky. Realizuje záchranné archeologické výzkumy i předstihové záchranné archeologické výzkumy na lokalitách ohrožených stavební a jinou činností. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohly být ohroženy archeologické prameny. Stavebník má právo zvolit si dle svého uvážení, která z územně příslušných oprávněných organizací archeologický výzkum provede. Provádění archeologických výzkumů přitom nepodléhá zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Ve všech uvedených případech je povinností stavebníků v předstihu oznámit zahájení stavebních akcí Archeologickému ústavu Akademie Věd v Praze, (cca 3 týdny), aby mohl reagovat na jednotlivé investorské záměry a dopředu vědělo, které z akcí budou realizovány. Plošný odkryvStavebník je povinen uzavřít s oprávněnou organizací dohodu o provedení archeologického výzkumu a následně strpět provedení záchranného archeologického výzkumu. Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou oprávněná organizace uzavírá se stavebníkem (resp. vlastníkem, správcem či uživatelem příslušné nemovitosti). V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad o povinnostech stavebníka (resp. vlastníka, správce či uživatele nemovitosti) strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny (viz též § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Každý záchranný archeologický výzkum je ukončen vyhotovením nálezové zprávy, která slouží jako doklad o provedení výzkumu ke kolaudačnímu řízení a pro potřeby stavebníkovi další dokumentace. Nálezová zpráva je často tvořena stovkami stran textu a dalších obrazových příloh, které není možno přikládat jako doklad o provedení archeologického výzkumu. Z tohoto důvodu vystavují oprávněné organizace, provádějící záchranné archeologické výzkumy, potvrzení o provedení tohoto výzkumu či tzv. expertní listy. V nich musí být vždy uvedeno jaké konkrétní akce (výstavby) se potvrzení o provedení archeologického výzkumu bezprostředně týká (parcelní čísla, název stavby). Podstatná je identifikace organizace, která potvrzení vystavuje (hlavičkový papír, číslo jednací) a její statutární orgán. Spolu s Expertním listem je stavebníkovi dodána kompletní nálezová zpráva o provedeném archeologickém výzkumu.

NABÍDKA SLUŽEB ARCHEOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ MUZEA

Záchranný archeologický výzkum

Záchranný archeologický výzkum je odbornou archeologickou činností vyvolanou ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy. Výsledkem výzkumu je soubor artefaktů (movitých nálezů) a nálezová zpráva (zpráva o výsledcích výzkumu dle dikce § 21 odst. 3 zákona č. 20/87 Sb., v platném znění, která detailně dokumentuje a interpretuje archeologické situace nenávratně zničené stavební, těžební či jinou činností. Plošný odkryvZ tohoto důvodu se výzkumem rozumí veškeré etapy archeologické práce na území s archeologickými nálezy až do stádia nálezové zprávy, tedy vlastní terénní práce (odkryv), provedení úplné dokumentace odkrytých situací, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence a ošetření movitých archeologických nálezů, další zpracování terénní dokumentace podle obvyklého standardu (např. překreslení plánů, digitalizace), dokumentace movitých nálezů včetně jejich případné konzervace, uložení movitých nálezů do vhodného depozitáře, analýza odebraných vzorků (kromě artefaktů také např. zvířecích a lidských kostí, zbytků rostlin, mineralogických minerálů atd.) a komplexní vyhodnocení výsledků výzkumu. Nedílnou součástí výzkumu je i jeho přípravná fáze, tj. terénní průzkum území s archeologickými nálezy podle potřeby (např. povrchový sběr, geofyzikální měření, letecké snímkování), shromáždění informací o starších nálezech z odborných archivů a jejich vyhodnocení. Archeologický výzkum je souborem aktivit realizovaných s cílem identifikovat, dokumentovat a na základě toho interpretovat vztahy mezi movitými a nemovitými archeologickými nálezy (archeologickými komponentami). Fyzicky zachránit movitý nálezový fond (nemovitý nálezový fond je zachraňován jen nepřímo, prostřednictvím podrobné dokumentace) a odborně jej vyhodnotit v kontextu s nemovitými archeologickými nálezy. Pouze prostřednictvím kvalifikovaného archeologického výzkumu lze rekonstruovat historický vývoj daného prostoru, který bude následnou stavební, těžební či jinou obdobnou činností nenávratně pozměněn či zničen.

Sonda

Hlavním cílem záchranného archeologického výzkumu formou zjišťovacího archeologického výzkumu je ověření archeologického potenciálu na lokalitě zasažené plánovanou stavební činností.
Záchranný archeologický výzkum formou archeologického dohledu bývá realizován v prostoru, kde četné novověké výstavby (při nichž docházelo již dříve k četným výkopům) zapříčinily nejspíše likvidaci případných archeologických památek a situací již v minulosti. Nebo pokud se plocha nachází ve značné vzdálenosti od doposud známých pravěkých či středověkých archeologických nálezů a situací. Pokud vzhledem k rozsahu i hloubce zemních prací nelze zcela vyloučit možnou přítomnost ojedinělých archeologických nálezů z pravěku i pozdějších období středověku a novověku. Záchranný archeologický výzkum formou archeologického dohledu spočívá v kontrolách stavby během zemních prací kvalifikovaným pracovníkem (obvykle archeologem). Upozorňujeme však na skutečnost, že pokud se v průběhu záchranného archeologického výzkumu prováděného formou dohledu objeví mimořádné archeologické památky a situace, bude nutno zemní práce přerušit do doby uzavření dohody o provedení záchranného archeologického výzkumu, která bude řešit následnou záchranu těchto archeologických objektů a situací. Výsledkem záchranného archeologického výzkumu je nálezová zpráva. Movité archeologické památky jsou uloženy v muzeu.

Vlastnictví movitých archeologických nálezů

Vlastnictví movitých archeologických nálezů stanovuje § 23a zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle § 23a odst. 2. zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Muzeum a galerie severního Plzeňska je zřizováno Plzeňským krajem, jehož majetkem jsou i movité archeologické nálezy učiněné či uložené ve správě našeho muzea.

Odborná vyjádření, vyjádření ke kolaudaci, expertní listy

Muzeum vydává vyjádření ke stavebním záměrům a vyjádření ke kolaudaci, případně expertní listy po splnění zákonem stanovených podmínek. Každý záchranný archeologický výzkum je ukončen vyhotovením nálezové zprávy, která slouží jako doklad o provedení výzkumu ke kolaudačnímu řízení a pro potřeby stavebníkovi další dokumentace. Nálezová zpráva je často tvořena stovkami stran textu a dalších obrazových příloh, které není možno přikládat jako doklad o provedení archeologického výzkumu. Z tohoto důvodu vystavují oprávněné organizace, provádějící záchranné archeologické výzkumy, potvrzení o provedení tohoto výzkumu či tzv. expertní listy. V nich musí být vždy uvedeno jaké konkrétní akce (výstavby) se potvrzení o provedení archeologického výzkumu bezprostředně týká (parcelní čísla, název stavby). Podstatná je identifikace organizace, která potvrzení vystavuje (hlavičkový papír, číslo jednací) a její statutární orgán.

Kresebná dokumentace

CENÍK ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ

Oprávněná organizace se zavazuje provádět archeologický výzkum zásadně na neziskových principech (Čl. I, odst. 1 Dohody mezi oprávněnou organizací a AV ČR). Stavebník zpravidla požaduje vyúčtování nákladů v co nejkratším termínu od ukončení terénní části výzkumu (případně již během ní zálohově).          

  • Hlavní archeolog: 400 Kč/1 hod
  • Historik: 400 Kč/1 hod
  • Archeolog: 250–350 Kč/1 hod
  • Hlavní terénní technik: 250-350 Kč/1 hod
  • Terénní dokumentátor / kreslič nálezů: 200-250 Kč/1 hod
  • Terénní pracovník / laborant: 150-250 Kč/1 hod
  • Konzervátor: 150-300 Kč/1 hod
  • Geodet (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Geolog (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Antropolog (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Archeozoolog (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Paleobotanik (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Geofyzik (subdodávka): cca 400 Kč/1 hod
  • Cestovní náklady: 6–7 Kč/1 km (dle typu auta)

Cestovní náklady jsou v případě zpětné kontroly doložitelné cestovním příkazem.

Náklady je možné kalkulovat rovněž podle m3:

  • Průměr nákladů na 1m3 (podle konkrétní situace a složitosti terénu): 1 000-13 000 Kč/m3

Ceník je uveden bez DPH.

Obvyklé náklady na provedení záchranného archeologického výzkumu dle ARUP

Náklady záchranného archeologického  výzkumu jsou stanoveny jako náklady na prozkoumání určité délky, plochy či objemu archeologických terénů. Zahrnují veškeré náklady na provedení terénní části záchranného archeologického  výzkumu, jeho zpracování a vyhodnocení do úrovně nálezové zprávy, náklady na potřebné analýzy. Zahrnují též náklady, které musí oprávněná organizace vynaložit v souvislosti s prováděním záchranného archeologického  výzkumu a které nevznikají přímo na místě, kde záchranný archeologický  výzkum probíhá (administrativa spojená s provozem výzkumu, zajištění výplat osob, zaměstnaných na výzkumu, administrativa vyvolaná výzkumem vůči dalším institucím organizacím apod.) Obvyklou/průměrnou úroveň nákladů lze stanovit ve formě hodinových sazeb jednotlivých kategorií pracovníků nebo formou nákladů za čtvereční či krychlový metr archeologických situací. Tyto sazby zahrnují veškeré náklady na provedení záchranného archeologického výzkumu a jeho vyhodnocení, tj. další náklady, které musí oprávněná organizace vynaložit na zajištění provozu záchranného archeologického výzkumu mimo místo jeho konání (např. administrativa spojená s provozem výzkumu ve vztahu k objednateli, zajištění výplat zaměstnanců apod.). Manětín

 

Struktura nákladů záchranného archeologického výzkumu

Terénní část: 60 – 70% 

Zpracování (postexkavační fáze): 30- 40%

Nedílnou součástí záchranného archeologického výzkumu jsou odborné analýzy. Jejich uplatnění závisí na typu archeologického výzkumu a nelze je v úplnosti určit předem. Jedná se odborné posudky z oblasti geologie, antropologie, paleobotaniky, geochemické analýzy (např. obsah fosforečnanů), osteologie, radiokarbonové datování apod.). Některé druhy analýz nelze odkládat a vzorky uchovávat delší dobu (např. palynologie, mikrobiologie apod.). Podíl analýz obvykle tvoří minimálně 15% celkových nákladů záchranného archeologického výzkumu.

Obvyklé náklady jsou stanoveny v daném rozmezí, protože zahrnují různorodé kategorie nalezišť. Obecně platí, že naleziště s delším časovým úsekem využívání, s centrální funkcí (ať již v pravěku či středověku) budou vyžadovat vyšší náklady na provedení záchranného archeologického výzkumu než naleziště využívaná jednorázově či periferní.

V případě nalezišť s mimořádně složitými terénními situacemi či nalezišti, která se vyskytují zcela výjimečně, mohou náklady na provedení záchranného archeologického výzkumu přesáhnout obvyklé ceny.

PŘEHLED PRÁVNÍCH AKTŮ UKLÁDAJÍCÍCH OPRÁVNĚNÉ ORGANIZACI POVINNOST ZPRACOVAT VÝSLEDKY ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU:

Datum vložení: 19. 11. 2020 12:18
Datum poslední aktualizace: 5. 2. 2021 11:37
Autor: Správce Webu

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28

Vstupné

Základní

50 Kč

Snížené
(senioři, ZTP a studenti)

30 Kč

Otevírací doba

Květen - srpen

9 - 18 denně mimo pondělí

Duben, září a říjen

9 - 17 denně mimo pondělí

Listopad - březen

9 - 15 v pracovní dny