Plaská cisterciácká klášterní krajina a její evropský význam

Není to jen stěžejní Stará plaská cesta, která propojuje středobod někdejšího klášterního panství se slavným poutním místem v Mariánské Týnici, ale také drobnější stavby, sochy či křížky, které jsou němými svědky historie regionu.

Kulturní krajina, která se  do 21. století dochovala, představuje nejenom relikt dávných časů, nýbrž je nositelkou hodnot, které přetrvaly. Krajina se vztahuje k nám, abychom se zasadili o její ochranu a citlivou obnovu, aby staré křivdy a prohřešky proti ní mohly být napraveny a nevznikly nové. Optimistické vyhlídky obnovy Staré plaské cesty a jednotlivých jejích úseků v současnosti kalí plánovaná realizace větrných elektráren, které by měly zásadně zasáhnout do panoramatu plaské kulturní krajiny.

Plaská cisterciácká klášterní krajina je cenná nejen pro množství dochovaných a obnovených památek, ale také pro jejich rozložení v krajině. Představuje cíleně tvořenou mozaiku pohledových dominant a subdominant, pohledové osy a průhledy jsou její podstatnou složkou. Narušením těchto vazeb mezi jednotlivými památkami se nevratně poruší komunikační osy mezi stavbami a dalšími krajinotvornými prvky.

Do plaské krajiny bylo v uplynulých desetiletích investováno nejen nemálo finančních prostředků, ale především mnoho upřímného úsilí zachránit dochované kulturní a přírodní dědictví, které tvoří široká škála prvků. Dodnes se dochovaly památné stromy či  rybníky s historickými hrázemi.

Krajina v okolí plaského kláštera v sobě odráží nesmazatelné stopy citlivého utváření, které do ní promítli cisterciáčtí mniši v letech svého působení (1145–ؘ1785). Především v období raného novověku vznikla z podnětu kláštera nejen řada významných sakrálních staveb, ale také v krajině exponovaných hospodářských dvorů či drobných památek. Zdejší krajina tak ze své velké části tvoří prokomponovanou síť, propojenou dřívějšími pěšími či vozovými cestami.

Význam cisterciáků pro plaskou krajinu přesahuje i staletí, kdy jim bylo znemožněno o její podobu pečovat. V evropském kontextu jsou stopy utváření kulturní krajiny tímto řádem studovány v rámci mezinárodního projektu CISTERSCAPES (Cistercian landscapes connecting Europe, https://cisterscapes.eu/). Ten propojuje síť sedmnácti dochovaných klášterních krajin (Altenberg, Bronnbach, Ebrach, Konstanjevica na Krki, Langheim, Loccum, Maulbronn, Pforte, Plasy, Rein, Stična, Velehrad, Vyšší Brod, Wagrowiec-Lekno, Waldsassen) z pěti evropských zemí (Německo, Rakousko, Česko, Polsko, Slovinsko). Projekt nabízí nový pohled na vliv cisterciáků na formování evropské identity prostřednictvím utváření kulturní krajiny. Tyto environmentální i sídelní struktury v jednotlivých oblastech Evropy nesou znaky evropského cisterciáckého dědictví.

Plaská krajina spolu s ostatními získala prestižní mezinárodní Označení Evropské dědictví (European Heritage Label – EHL) vyhlášením Evropskou komisí v belgických Antverpách dne 17. dubna 2024. Jedná se o vítězství kvalit těchto krajin, jejich významu pro současnost a pro evropskou společnost.

Dnes se však na Plasku paradoxně střetávají dva veřejné zájmy – ochrana tradiční krajiny na jedné straně a výstavba větrných elektráren na straně druhé. Jedinečný a neopakovatelný krajinný ráz ovšem není možné přesunout jinam, na rozdíl od stožárové konstrukce větrné turbíny.

Plánované zasazení větrných turbín do plaské krajiny bude znamenat nenávratné změny měřítka, proporcí a nevratné narušení dále popsaných  pohledových os, které samy o sobě představují vysokou hodnotu komponované krajiny pointované poutním místem v Mariánské Týnici. Neznamená to v důsledku narušení kvality pouze této památky, ale zároveň všech památek v okolí, všech přírodních prvků a významných lokalit.

Již v roce 2018 vznikla ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici inventarizace prvků plaské krajiny zpracovaná krajinnou architektkou Elisabeth Seel. Souborná práce (s názvem reflektujícím motto projektu „Vielfalt in der Einheit“ – rozmanitost v jednotě) zahrnuje dějiny klášterní krajiny včetně dalších charakteristik (topografie, morfologie, ad.) a přehledný katalog vybraných lokalit (233 prvků) doplněný o podrobnou typologii, dataci a charakteristiku významu místa. Tyto inventarizované prvky byly zároveň zaneseny do mapy plaské krajiny a celý elaborát se stal podkladem pro udělení evropského označení  EHL.

   Elaborát (v němčině), včetně mapy inventarizovaných prvků (PDF, 26 MB)., je dostupný na webu projektu CISTERSCAPES.

Mapa s legendou v češtině: Mapa cisterciácké krajiny - CZ (PDF, 4.37 MB).