Memorandum k plaské cisterciácké klášterní krajině

Memorandum zaštítili děkan FA ČVUT Dalibor Hlaváček, Tomáš Efler a Zuzana Štemberová.

Evropská komise udělila v dubnu loňského roku označení Evropské dědictví skupině vybraných 17 cisterciáckých klášterních krajin z 5 evropských zemí. V České republice se jedná o krajiny formované cisterciáckými kláštery Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Velehrad a Plasy. Tyto památky představují nejvýznamnější a mezinárodně uznávané zdroje evropské identity. Memorandum vyjadřuje znepokojení nad plánovanou výstavbou větrných elektráren v této oblasti, která probíhá bez dostatečného zhodnocení kulturních hodnot krajiny.

Nejpozoruhodnější krajinná scenérie plaské cisterciácké krajiny s linií poutní cesty směřující k dominantě obnovené kupole kostela je i v důsledku tohoto záměru ohrožena tím, že role Mariánské Týnice jako fyzického i duchovního středu nejvýznamnějšího krajinného obrazu by byla popřena naprosto nesrovnatelným měřítkem technických děl v bezprostředně následujícím obrazovém plánu.

Signatáři a signatářky memoranda uvádějí, že téma rozvoje udržitelné energie vnímají jako významné, avšak zdůrazňují nezbytnost koncepčního plánování krajiny s ohledem na její kulturní a historické hodnoty. „Současnost nabízí technická řešení, z nichž některé již svým měřítkem přesahují vše, co člověk v krajině dosud vytvořil. Patří k nim i způsoby získávání obnovitelné energie. Je přirozené, že toto téma vyvstalo i v souvislosti s otevřenou krajinou kolem Mariánské Týnice. Vzniká záměr vybudování „větrného parku“.  Doba přináší dilemata, jejichž řešení nejsou snadná. Veřejný zájem na získávání čisté energie je stejně legitimním veřejným zájmem jako zájem na uchování hodnot kulturní krajiny, zvláště v případě, že se jejímu významu dostalo i mezinárodního uznání a celoevropského ocenění. Domníváme se, že tato situace plně opodstatňuje bedlivé zvážení možnosti modifikace uvažovaného řešení na základě komplexních analýz zájmového území, a to nejen z hledisek technických, ale i kulturních, přírodních a krajinných.“

Dokument doporučuje, aby byly hodnoty kulturní krajiny okolí Plas a Mariánské Týnice zhodnoceny a zohledněny v aktualizovaných či nově připravovaných územně plánovacích podkladech, zejména v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Pro toto cenné území doporučuje vypracovat územní studii krajiny a zhodnocení krajinného rázu, které by mohly sloužit jako podklad pro vyhlášení přírodního parku. V úvahu rovněž přichází rozšíření současné (krajinné) památkové zóny Plasko o další jádrová území cisterciácké krajiny.

Memorandum zaštítil děkan FA ČVUT Dalibor Hlaváček, vedoucí Ústavu památkové péče Tomáš Efler a vedoucí Ústavu krajinářské architektury Zuzana Štemberová. Na jeho přípravě pracovaly Klára Salzmann, Markéta Šantrůčková a Milena Hauserová, spolu s dalšími odborníky.

Plné znění je ke stažení ZDE (PDF; 411.02 kB)

Tisková zpráva FA ČVUT.